Vítejte na mých soukromých stránkách

1.[Žalm] Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji. 2.Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou. 3.A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny. 4.Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, [a] stezkám svým vyuč mne. 5.Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého. 6.Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků. 7.Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, [ale] podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine. 8.Dobrý a přímý [jest] Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě [své.] 9.Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své. 10.Všecky stezky Hospodinovy [jsou] milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho. 11.Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká. 12.Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl? 13.Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi. 14.Tajemství Hospodinovo [zjevné jest] těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou. 15.Oči mé vždycky [patří] k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé. 16.Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený. 17.Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne. 18.Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé. 19.Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne. 20.Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám. 21.Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám. 22.Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.